Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

TL Tenke Muda Estratéjia Prevensaun no Mitigasaun Hasoru Variante Delta

Médiku Espesialista Timoroan, Nelson Martins. Médiku Espesialista Timoroan, Nelson Martins. Foto Suplay

Tempotimor (Dili)-Médiku Espesialista Timoroan, Nelson Martins hatete, Timor-Leste tenke muda lalais estratéjia prevensaun no mitigasaun hasoru variante Delta, tanba Covid-19 hahú hamate Timoroan balun no la'ós mate ho Covid-19.

"DELTA Variant obriga atu muda lalais ita-nia estratejia prevensaun no mitigasaun. Timor hahú mate tanba COVID-19, la'os ona mate ho COVID-19", afirma Nelson Martins, liuhusi karta komunikadu ne'ebé www.tempotimor.asesa, segunda (23/08).

Maske sidadaun barak mak simu ona vasina dala-rua, maibé ida ne'e la fó protesaun másima, no persiza ajuda ho medida saúde públika seluk.

"Lockdown, kuarentena, uza máskra, fase liman no halo distánsia fiziku sei efetivu uainhira implementa loloos no rigorózu hanesan tinan kotuk", dehan nia.

Rezumu importante husi dadus COVID-19 ne'ebé fó sai iha loron domingu (22/08/2021) husi Sentru Integradu Jestaun ba Krize (SIJK) hatudu, númeru kazu kontinua as liliu iha Dili (183) tuir Covalima no Manufahi.

"43,0 % (husi 235) mak hatudu simtomas ou gejala. Ida ne'e hatudu katak situasaun COVID-19 aumenta gráve iha ita-nia leet kompara ho fulan hirak liuba ne'ebé kazu asymptomatic mak barak. Ita tarde ona iha prosesu detesaun sedu hodi fó protesaun sedu. 46,7% ( husi 235) mak simu ona Vasina: ida ne'e hatudu katak "vasina mesak la konsege prevene maluk sira ne'e hetan infeksaun. 29 % husi sira mak simu ona doze 2 ou kompleta Vasina", haktenik nia.

Maske populasaun sira simu ona vasina sei hetan moras kma'an de'it, maibé sira iha poténsia hadaet ba ema seluk no iha posibilidade nafatin bele aumenta ba moras gráve hanesan akontese dadauk agora ba kazu 1 ka 2 de'it.

"Maluk sira ne'ebé mate ohin no loron hirak liuba tama ba sentru tratamentu COVID-19 ho sindroma insufisiénsia respiratória aguda (SIRA) ou ho liafuan English hanaran: Acute Respiratory Distress Syndrome (ARDS) no mate tanba parajen respiratoria & falensia orgaun lubuk ida ou multiple organ failures. Iha ne'e hatudu katak matebian sira ne'ebé mate iha loron 4 ikus ne'e maioria "mate tanba COVID-19", deklara nia.

Tanba ne'e husu ba sidadaun hotu atu kuidadu ida-idak nia-an, família no ema sira ne'ebé hadomi, hahú dadauk ona izola-an mesak iha uma.

"Maske vasina kompletu ona mós persiza uza nafatin máskra, fase liman no halo distánsia fízika hasoru Variante Delta ne'e", hatete nia. (*)

Rate this item
(0 votes)
Tempo Timor

Ho hakraik an Tempo Timor hato'o komprimentus ba laitor sira katak, Jornal Tempo Timor hahu mosu iha imi le'et atu fasilita informasaun ba imi. Tamba ne'e ami presiza ita boot sira nia tulun atu ekipa jornal ne'e nian bele halao servisu jornalismu ho didiak.

Jornalista Jornal Tempo Timor, bandu atu hetan envelope ka sasan ruma husi fontes informasaun sira.

www.tempotimor.com
Darwin_Optic

Popular

Error: No articles to display

.

Contact us

Palapasu
Dili, Timor-Leste
+670 7723 4852
+670 7728 1698
http://www.tempotimor.com

Kalendariu Arkivu

« April 2024 »
Mon Tue Wed Thu Fri Sat Sun
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          

Tempo Timor Networks

Online Counter