Print this page

MS ho MSSI Asina Diploma Ministeriál Konjuntu Bolsa da Mãe-Jerasaun Foun

Ministra Saúde (MS), Odete Maria Freitas Belo ho Vise-Primeira Ministra no Ministra Solidariedade Sosial no Inkluzaun (MSSI), Armanda Berta dos Santos, asina Diploma Ministeriál Konjunta Bolsa da Mãe-Jerasaun Foun. Ministra Saúde (MS), Odete Maria Freitas Belo ho Vise-Primeira Ministra no Ministra Solidariedade Sosial no Inkluzaun (MSSI), Armanda Berta dos Santos, asina Diploma Ministeriál Konjunta Bolsa da Mãe-Jerasaun Foun. Foto Suplay

Tempotimor (Dili)-Ministra Saúde (MS), Odete Maria Freitas Belo ho Vise-Primeira Ministra no Ministra Solidariedade Sosial no Inkluzaun (MSSI), Armanda Berta dos Santos, asina Diploma Ministeriál Konjunta Bolsa da Mãe-Jerasaun Foun entre MSSI no MS, iha salaun MSSI, Kaikoli, Díli, tersa (07/06).

Tuir informasaun ne’ebé www.tempotimor.com asesu iha pájina Palasiu Sinza, kuarta (08/06) katak, Ministra Saúde hato'o agradese ba Vise-Primeira Ministra ne'ebé iha inisiativa atu halo programa Bolsa da Mãe ne'ebé apoiu mós husi Governu Austrália ho ninia ájensia sira.

Tanba liuhusi Bolsa da Mãe ne'e bele motiva inan isin rua sira bele hakbesik-an ba fasilidade saúde atubele reduz númeru mánutrisaun iha Timor-Leste.

“Ami husi Ministériu Saúde wainhira haree filafali ba grande opsaun s planu tinan 5 ne'ebé mak Governu atu implementa, ita nota katak MS laiha programa ida iha ne'ebá maibé wainhira ita hakarak atu haree didi'ak Bolsa da Mãe hanesan programa Ministériu Saúde nian ne'ebé mak ninia implementasaun la'os MS maibé iha Ministériu rua mak fó atensaun tebtebes ba saúde labarik ho inan nian liga ho kedas ona problema mánutrisaun iha ita-nia rai”, dehan Ministra Odete, iha salaun MSSI, Kaikoli, Díli, tersa (07/06).

Ba bolsa da mãe, MS la haree ba osan ka montante ne'ebé mak iha maibé haree liu oinsá mak impaktu husi kustu ne'ebé mak fó maske ki’ikoan maibé espera katak ho kustu ne'ebé mak ki’ikoan bele motiva inan isin-rua sira hakbesik ba fasilidade saúde sira.

Maibé Ministériu Saúde iha persentazen ne'ebé mak ladún di'ak iha vizita Ante-Natal-Care ou vizita inan isin-rua sira tanba inan isin-rua sira vizita de'it fasilidade saúde iha loron dahuluk maibé vizita tuir mai menus durante bebé iha inan nia knotak.

“Ami nota katak nan isin-rua hothotu mai vizita 100% sira mai vizita iha primeira vizita maibé depois ida-ne'e ba to'o iha kuarta vizita ami la hetan ona inan isin-rua sira, entaun dalaruma sira partus iha uma ou partu iha ne'ebé ami laiha informasaun, entaun ho programa ida-ne e bele ajuda ita-nia inan isin-rua sira atubele hetan tratamentu kompletu ou hasoru malu ho parteira enfermeiru sira dala-8 durante labarik iha sira-nia knotak”, afirma nia.

Tanba ne’e, Governu nia espetativa, esperansa ba inan isin-rua sira tanba Vise-PM ko'alia katak reduz mánutrisaun iha MS ko'alia kona-ba loron-rihun-ida ne'ebé mak importante tebtebes ba labarik sira iha inan nia knotak to'o sira moris tinan 2 depois de labarik ne'e moris, se ajuda ho programa ida-ne'e bele reduz stanting iha rai nomós oan sira aban bainrua sei matenek liután wainhira tau matan ba sira-nia vida durante loron rihun ida.

Ba tékniku no Diretór sira husi Ministériu Saúde nafatin hala'o kordenasaun ho MSSI atu nune'e implementasaun ba programa Bolsa da Mãe ne'e bele la'o ho di'ak atu reduz númeru moras ba inan isin-rua ho labarik sira nomós númeru mortalidade labarik no inan isin-rua sira iha Timor-Leste. (*)

Rate this item
(0 votes)
Last modified on Wednesday, 08 June 2022 12:14
Tempo Timor

Ho hakraik an Tempo Timor hato'o komprimentus ba laitor sira katak, Jornal Tempo Timor hahu mosu iha imi le'et atu fasilita informasaun ba imi. Tamba ne'e ami presiza ita boot sira nia tulun atu ekipa jornal ne'e nian bele halao servisu jornalismu ho didiak.

Jornalista Jornal Tempo Timor, bandu atu hetan envelope ka sasan ruma husi fontes informasaun sira.

www.tempotimor.com

Related items