“Agora konstituisaun hatete katak kompeténsia jestaun no administrasaun iha tribunál ne'e konsellu mak jere, maibé iha lei ida ne'e nian, deputadu sira hatama iha artigu 83 hanesan norma tranzitória ida, ke foti filafali kompeténsia konsellu superiór majistradu judisiál nian ne'e, mai fó fali ba Parlamentu ho Prezidente Repúblika”, dehan nia iha diskusaun no aprovasaun finál globál ba Projetu Lei Organizasaun Judisiáriu iha plenária PN, kuarta (13/10).

Iha konstituisaun artigu 128, mós hatete momoos katak konpeténsia jestaun no administrasaun inklui desizaun atu rekruta juis ba tribunál supremu ne'e, kompeténsia Konsellu Supriór Majistradu judisiál tanba membru ne'ebé sai reprezentante iha konsellu ne'e mai husi, Prezidente Repúbliku, Parlamentu Nasionál, Governu no Tribunál.

Tanba ne'e, iha diskusaun no aprovasaun finál globál ba Projetu Lei Organizasaun Judisiáriu mós Bankada PD deside aprezenta rekerimentu re-abertura atu debate filafali artigu 78 ho 83 husi lei organizasaun judisiáriu, tanba artigu rua ne'e inkonstituisionalidade.

“Tanbasá iha artigu 83 hadau fali kompeténsia tribunál ninian, tuir konstituisaun artigu 128, katak se mak halo rekrutamentu ba juis sira atu sai juis iha supremu tribunál da justisa ka tribunál de rekursu, kompeténsia ne'e fó filafali konsellu superiór majistradu judisiál”, hatete nia.

Maske pedidu rekerimentu ne'ebé PD aprezenta vota kontra husi deputadu sira, maibé nafatin ba Prezidente Repúblika atu tetu didi’ak artigu rua ne'ebé bankada PD sita iha pedidu rejerimentu. (*)