“Husi parte enjeñaria Ekipa sira hala'o servisu lubuk ida maibé prosesu ezekusaun sei hasoru problema barak, dalaruma nesesidade ne'ebé mak ita presiza atu implementa produtu enjeñaria ne'e ida maibé kestaun natureza la kondis, ita presiza tetra boot ida fali iha prespetiva ne'ebé mak ita iha entre entidade Governu nia mós seidauk hanesan hotu, ne'ebé dalaruma ita tenta defende fenómena ida maibé prespetiva la hanesan ne'e mós halo prosesu dada naruk, ida fali mak ohin ha'u ko'alia kona-ba ezekusaun orsamentu rasik”, esplika Benjamin Hopffer ba jornalista sira Palásiu Governu, sesta (25/02).
Maske iha projetu balun ne'ebé mak aprova ona husi Ajensia Dezenvolvimentu Nasionál (AND) no iha balun ne'ebé mak sei iha prosesu dezeñu hela.
“Projetu ida dia 04 Abríl ne'e dezeñu preparadu hotu ona hein atu hala'o de'it maibé ida limpeza ne'e hala'o hotu ona ida Embaixada Xina ne'e hotu ona, iha tan neen (6) seluk la'o hela ona, ida iha Loes ne'e ne'e mak sei faze dezeñu, e tuir mai nível 3 sei lubuk ida ADN mós aprova maibé implementa ne'e mak sei hein tempu, maibé osan Estadu ne'e ita labele ezekuta tuir ita-nia hakarak maibé mós liuhusi prosedimentu sira ne'e mos sai kestaun ida maibé haree futuru ne'e sei di'ak liután”, dehan nia.
Maibé garante iha tinan 2022, la finaliza estudu refere, tanba agora dadaun hasoru foun ne'ebé entre 04 de Abríl balun rezolve ona maibé bele dehan kontinua iha asaun ida integradu, orienta didi’ak atu Governu bele hamenus maibé la'ós rezolve atu labele implika atividade ekonómiku.
“Ha'u hakarak fó hanoin katak, ezemplu ita la'o husi UNTL iha polísia nia oin ne'e mai to'o tasi ibun ne'e mai mamuk atu tun ne'e espasu laiha entaun bee la konsege inflitra ba rai depois ida fali ba konsege eskuadra ba tasi entaun nia la liu iha fatin entaun ha'u hanoin jestaun ida ne'e mak tenke rezolve tanba la'ós sala iha infraestrutura maibé ita ema mós hola desizaun kontradiz ho natureza nia lala'ok ikus mai mosu inundasaun alende ne'e ema la'o rai sira tama ba rai”, dehan nia.
Tanba orientasaun espesifiku husi Primeiru Ministru fó atensaun ba ajunsaun risku dezastre nian, enkuadra polítika Governu nian oinsá mak hala'o kna’ar ho di'ak, tanba afeita la'ós de'it ba infraestrutura maibé mós ba to'o ema nia vida. (*)